Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čím se krmí na BARFu

ČÍM SE KRMÍ

Krmíme samozřejmě všemi různými druhy masa, které jsou na trhu. Od hovězího, vepřového, telecího, kuřecího, skopového, jehněčího, králičího, drůbežího, krůtího, kachní, husí, jakékoliv rybí maso, zvěřinou ale i pštrosím nebo koňským masem. Nabídka je velmi pestrá, záleží zejména na finančních možnostech. Běžně se krmí hovězím, kuřecím, vepřovým, zvěřinou a nějakou rybou. Do kategorie dražšího BARFování patří krůtí, pštrosí, koňské, králičí a různé ryby. Jednotlivé druhy masa jsou také jinak hodnotné na bílkoviny, vitamíny, tuky a množství železa. Hovězí maso vyniká v tom, že je nejhodnotnější, protože v sobě ukrývá až 23% bílkovin, spoustu železa a různé druhy vitamínu B. Naopak vepřové maso obsahuje vyšší obsah tuku, proto je důležité, aby nebylo krmeno jen tímto druhem masa. Vhodné je pro psy v zátěži a pro ty psy, kteří potřebují nabrat na zimu, aby jim nebyla zima, ale pro starší psy nebo obéznější pejsky není až tak vhodné.

Když mluvíme o krmení masem, neznamená to, že krmíme pouze svalovinou, čistým masem. Psi mohou samozřejmě i různé vnitřnosti: játra, ledviny, srdce, slezina, jazyk, dršťky, žaludky, vemeno ale i plíce. Vnitřnosti tvoří důležitou složku jídelníčku, neboť i tyto dobrůtky jsou důležité pro svůj obsah minerálních látek a bílkovin. Nemusíme je podávat nutně jen syrové, ale například sušené nebo v podobě syrových pamlsků jako odměnu za dobře provedený cvik. Sušit můžeme třeba plátky jater a plic. Jako syrový pamlsek naopak žaludky kuřecí nebo srdíčka, případně i vařená.

Neměli bychom zapomenout na kosti, které jsou také součástí jídelníčku. Dobré jsou zejména proto, že si pes jimi čistí a obrušuje zuby a chrání tak před vznikem zubního kazu. Je i prokázáno, že pes, který má svou stravu obohacenou o kosti má bělejší zuby a také mnohem déle mu vydrží zdravé a nevypadají mu. Důležité je ale vědět, že pes nesmí kosti v žádném případě vařené, ale naopak syrové. Vařené nesmí z toho důvodu, že se z toho stanou v žaludku drobné úštěpky, které mohou propíchnout střeva či žaludek. U syrových kostí se to nestane. V tom je zásadní rozdíl. Pokud psovi dáme kost, nikdy ho nenecháváme bez dozoru.

Pes má v sobě od narození tzv. „ jehlový reflex“, čímž se rozumí schopnost umět se vypořádat s ostrými předměty ve střevech a žaludku. Tento reflex ale může zaniknout do 2 let věku psa, pokud ho pes netrénuje od narození. Při jehlovém reflexu se otočí ostrá hrana předmětu při dotyku stěny střev a dále pokračuje v cestě napřed tupou stranou. Díky tomuto reflexu nedojde k ucpání psa ani žádnému poškození střev či žaludku.

Další složkou jídelníčku je příloha, kterou tvoří ovoce, zelenina a různé obilné upravené přílohy. Na rozdíl od ovoce a zeleniny není nutné dávat obilné přílohy, stejně tak jako mléčné produkty. Ne každý pes může dobře snášet obiloviny a mléko nebo v horším případě může dokonce trpět alergií na obiloviny, která je i dost známá. Projevuje se zejména v kožních nemocech a u psů, kteří jsou krmeni granulemi. Mezi obilné přílohy patří ovesné vločky, rýže, pohanka, kuskus, kroupy, jáhly a těstoviny. Všechny tyto přílohy najdeme u prodejců jako instantní směsi se zeleninou, které stačí zalít horkou vodou a usnadní nám tím přípravu od zdlouhavého vaření.

Mléčné výrobky jsou vhodné pouze pro psy, kterým nedělají problém a nemají zažívací potíže. Není však nutné je dávat. Pokud máme hladového psa a chceme mu dopřát i nějakou svačinku, tvaroh či jogurt, trocha ovesných vloček, marmeláda či ovoce mu určitě přijde vhod a zažene hlad. Je to i můj vlastní osvědčený způsob jak u mého psa opravdu zahnat hlad před večeří.

Jinou potravinou pro psa jsou sýry, které můžeme podávat i psům, kteří mají reakci na mléčné potraviny. V sýrech už totiž není laktóza. Opět můžeme rozdělit sýry na vhodné a nevhodné. Do nevhodných patří tavené sýry (jako u člověka) a tvrdé sýry. Ale v přiměřeném množství můžeme využít tvrdé sýry jako pamlsky při tréninku práce se psem. Také jsem využívala tvrdý sýr jako odměnu při návštěvách na cvičáku, pejskovi to samozřejmě chutná, protože to voní i od okolních pamlsků, které člověk má připravené.

Další možností obohacení jídelníčku jsou vejce, kterékoliv druhu. Stejně jako pro člověka, tak i pro psa obsahují vejce velké množství cholesterolu. Podávat z vejce můžeme jak žloutek, bílek, skořápku, nebo dokonce celé vejce a v jakémkoliv stavu (vařeném, syrovém).

Mezi doplňky v potravě můžeme zařadit různé oříšky a semínka (vlašské, sezamové, slunečnicové, lněné, kokosové), oleje, minerály, doplňky třeba kloubní výživy a další vitamíny. Ořechy nesmíme nikdy dávat ale samotné, aby je psi nevdechli, nejlepší je, zamíchat je do krmné dávky. Vlastní zkušenost však mám takovou, že nám psi vlašské ořechy berou pod stromem na podzim, rozkousnou skořápku a vykoušou si sami jádro, nic se jim nestalo. Oleje můžeme rozdělit na živočišné a rostlinné. Z živočišných používáme rybí tuk a lososový olej. Z rostlinných například slunečnicový, olivový a lněný. Mezi vitamíny a doplňky, které používáme řadím kelpu (hnědá mořská řasa), která je dobrá proti zubnímu kameni a zápachu z úst. Dále kvasnice, které podporují chuť k jídlu, čímž pes může přibrat na váze a také kvasnice může používat jako antiparazitikum proti klíšťatům. Vitamín C používáme pro zvýšení imunity. Vhodným doplňkem ale méně častým je také kloubní výživa jako je například hydrolyzovaný kolagen (sypký bílý prášek), Alavis, nebo v současnosti velmi oblíbený Geloren, který používáme i my. Kloubní výživu bychom měli podávat jako prevenci zejména u psů velkých a obřích plemen, kteří jsou náchylnější na problémy s klouby. Výživu by měli dostávat také ti psi, kteří jsou v zápřahu, cvičí agility a nebo běhají canicross a tím potřebují větší kloubní výživu.

Vhodné a méně vhodné potraviny

Nebylo by vhodné psát obsáhlé seznamy potravin, které pes může nebo naopak nesmí. Jak všichni víme, zakázané ovoce nejlépe chutná a je tomu tak i u našich dvou psů, které máme doma. Psi by nesměli hroznové víno, rozinky ani čokoládu, ale naši psi tyto dobrůtky mají rádi a tak jednou za čas dostanou kuličku hroznového vína nebo půl čtverečku čokolády a žádné zažívací problémy neměli. Hroznové víno jim je dostupné na dvorečku celé léto, takže vlastně ani nevíme, zda dostanou jen občas od nás nebo se chodí sami občerstvovat jako tomu je například u jahod, paprik, rajčat, okurek, ostružin, spadaných švestek a třešní a na podzim spadaných jablek.

Mezi ale méně vhodné potraviny patří samozřejmě již zmiňované hroznové víno, čokoláda, (h)rozinky, některé houby, cibule, česnek, pecka z avokáda a většina luštěnin. Pokud luštěniny necháme v celém svém tvaru, tedy nerozmixované či jinak neporušíme jejich tvar, psovi nedají žádný vitamín ani živiny ale naopak je pes vytráví ve stejném tvaru, jak je sežral. Literatura udává, že jedovatá pro psy jsou i semínka z jablek. Ze své vlastní zkušenosti ale mohu říci, že pokud by byla semínka jedovatá, nežil by se mnou již ani jeden náš pes, protože jablka na zahradě žerou naprosto v neomaleném množství, se semínky a během zimy i přemrzlá jablka.

Pitný režim

Psi, kteří jsou krmeni granulemi, mají mnohem větší potřebu pít. Je to kvůli tomu, že suché granule obsahují vodu, což je opakem při krmení syrového masa, které obsahuje až 80% vody. Proto psi na BARFu pijí méně. Vodu obsahuje i příloha, pokud podáváme čerstvou zeleninu či ovoce.